Hliník ve vakcínách – trocha jednoduché aritmetiky a pár úvah Tlačiť
10.06.2011 03:05

MUDr. Ludmila Eleková

        O hliníku ve vakcínách se mohutně diskutuje ve vědeckých kruzích i v komunitách zabývajících se bezpečností očkování. Ukazuje se totiž, že právě hliník bude asi tím hlavním problémem vakcín.

       Historii jeho používání, důvod, proč ve vakcínách je a další informace najdete jinde na těchto stránkách, např. v článku Dr. Russella Blaylocka "Vakcíny, vývoj nervového systému a poruchy autistického spektra" nebo v mém článku "Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí - 4.část". V tomto článku chci jen stručně shrnout možné problémy s dávkou a toxicitou.

       Zastánci očkování obvykle argumentují – pokud se vůbec hliníkem ve svých úvahách zabývají – že neškodí, protože se vyskytuje bohatě v přírodě, pitné vodě, potravinách a že ho lidé snadno vyloučí. Je také velmi zajímavé, že v článcích zabývajících se toxicitou hliníku se podrobně probírá jeho vstřebávání z vody, potraviny, tetrapakových obalů, diskutuje se problém intravenózní výživy lidí na dialýze a nedonošených dětí, je uváděna nejvyšší povolená dávka FDA pro parenterální příjem, ale v žádném z těchto článků se nediskutuje obsah hliníku ve vakcínách a jeho osud v organismu.

       Vědci, kterým dělá hliník ve vakcínách starosti, tvrdí něco jiného. Podotýkám, že na rozdíl od propagátorů očkování mají pro svá tvrzení důkazy v bohaté, kvalitní a opakovatelné vědecké literatuře. Podrobně to popisuji ve svém článku "Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí - 4.část".

       Velmi stručně o pohybu hliníku naším tělem:

       Hliník z potravy a vody: vstřebatelnost cca 0,25%, doba vylučování řádově hodiny. Povolený limit v pitné vodě 200 μg/l, tj. z litru vody vstřebáme cca 0,5 μg/l, odhad celodenní konzumace u dospělého se odhaduje na cca 30–50 μg.

       Hliník ve vakcíně: vstřebatelnost téměř 100%, doba vylučování roky, protože se rozšíří do celého těla. Povolený limit pro parenterální (infúzní) zdroje hliníku pro dialyzované pacienty a nedonošené děti je 5 μg/l. Na celé cca dvouměsíční dítě to je cca 30 μg/l.

       Oficiálně udávané množství hliníku ve vakcíně Infanrix Hexa je 820 ug (mikrogramů), viz http://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/Infanrix%20Hexa%20PI.pdf. Množství hliníku ve vakcíně Synflorix, která je obvykle aplikována současně, je dalších 500 mikrogramů, viz http://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/Synflorix%20Souhrn%20SPC.pdf.

       Pokud je tato kombinace aplikována 2- nebo 3-měsíčnímu kojenci vážícímu zhruba 5–6 kg, dítě dostane najednou do těla celkem 1,32 MILIGRAMŮ hliníku. (miligram = 1.000 mikrogramů)

       Tato dávka překračuje limit pro parenterální příjem cca 40–50x, podle hmotnosti dítěte.

       Dosud jsem nediskutovala akutní hladinu hliníku v organismu po aplikaci vakcíny. Proč by nám to mělo dělat starosti? Počítejte se mnou.

       Ve vědecké literatuře se uvádí, že hladiny vyšší než 100 mikrogramů na litr krve jsou toxické. Doslova se v článku "Aluminium toxicity in infants and children" (Pediatrics, March 1996, 97(3):413-416) uvádí, že "přesný práh toxicity není znám, ale může být i nižší než 100 μg/l". To znamená, že hladina 100 μg/l je velmi benevolentní.

       5 kg kojenec má cca 0,5 l krve. Nepotřebujeme ani kalkulačku, abychom si dokázali spočítat, že hladina hliníku v krvi po této kombinaci vakcín bude 2,64 MILIGRAMŮ NA LITR, což přesahuje hranici toxicity DVACETŠESTKRÁT.

       Za povšimnutí stojí, že kdyby tyto vakcíny - dávku pro kojence - dostal dospělý člověk o váze 60 kg, i u něj dojde k překročení toxické hladiny více než 2x. Na internetu visí nabídka odměny pro jakéhokoli zástupce farmaceutické firmy nebo lékaře propagujícího očkování, aby si nechali veřejně píchnout doporučené dětské očkování, ale v dávce přepočtené na jejich hmotnost, tj. cca 10-15 ampulí. Odměna je postupně zvyšována. Nyní je již více než 100.000 amerických dolarů. Dosud se nikdo nepřihlásil. Proč ne, když je to podle nich bezpečné? Nikdo nechce stotisíc doláčů za „včeličku“? Viz http://www.alternative-doctor.com/vaccination/doubledaydare.html.

       Jak víme, že se hladina hliníku natolik zvýší? Na základě vědeckých studií, které studovaly radioaktivně značený hliník po injekčním podání. Zjistilo se, že se rychle dostává do celého těla, i mozku a zůstává v něm po dlouhou dobu, viz http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9302736.

       Malý kojenec má nezralé a nedostatečně funkční ledviny, proto se hliníku neumí zbavit. Předpokládaný poločas vylučování hliníku z organismu po injekčním podání se odhaduje na roky.

       Hliník je neurotoxický. V mozku a nervovém systému obecně dělá pěkně ošklivé věci. Váže se s fluoridy do komplexních sloučenin fluorohlinitanů, které působí na buněčných membránách jako falešní poslové - dokáží napodobit signály mnoha hormonů. Tento biochemický mechanismus je velmi dobře prozkoumán, mj. českými vědci prof. RNDr. Annou Struneckou, DrSc. a prof. RNDr. Jiřím Patočkou, DrSc. Stačí stopová množství těchto prvků, aby se vzájemně spojily a účinkovaly. Když vědci studovali toxicitu fluoru, ani nemuseli hliník přidávat - stačily stopy z laboratorního skla.

       Dále hliník výrazně zvyšuje excitoxocitu, působí jako volný radikál, poškozuje energetický metabolismus neuronů. Patologicky stimuluje imunitní systém. Podrobný popis jeho negativních účinků najdete v článku Dr. Russella Blaylocka "Vakcíny, vývoj nervového systému a poruchy autistického spektra".

       Jak se projevuje intoxikace hliníkem? To je dobře zdokumentováno na případech otrav. Dělníci v továrnách zpracovávajících hliník při otravě vykazovali tyto příznaky: poruchy řeči, křeče, špatná koordinace pohybů, vrávorání, při dlouhodobé chronické otravě došlo k demenci. Souvislost hliníku a Alzheimerovy nemoci je bohatě diskutována ve vědecké literatuře.

       Dalšími nedobrovolnými pokusnými králíky byli lidé odkázaní na umělou ledvinu. Předtím než se začal hliník odstraňovat z vody, používané při dialýze, trpěli pacienti tzv. dialyzační encefalopatií, která se svým průběhem a rozvojem příliš nelišila od Alzheimerovy nemoci. Došlo u nich nejdříve k poruše až ztrátě řečových schopností a nakonec k demenci.

       Nedonošené děti mnohem častěji umíraly, když dostávaly nitrožilní výživu, která nebyla ochuzena o hliník. Při pitvě byla v mozcích těchto dětí nalezena vyšší koncentrace hliníku. Děti, které přežily, měly významně nižší výsledky inteligenčních testů než děti, které dostávaly výživu ochuzenou o hliník nebo nedostávaly žádnou nitrožilní výživu a byly krmeny normálně.

       Během cca poslední generace raketově stoupá výskyt dětského regresivního autismu. To je stav, kdy dosud normálně se vyvíjející dítě velmi často v krátké době po očkování, přestane mluvit, přestane navazovat oční kontakt, velmi se zhorší jemná i hrubá motorika, děti vrávorají, zakopávají, netrefí se lžičkou do pusy, některé i přestanou chodit úplně. U mnoha z nich se rozvine epilepsie. Často dochází k regresu ve vývoji, vrací se pomočování a pokakávání u dětí, které již chodily na nočník. K tomu se přidávají známky narušené imunity: časté infekce, záněty střeva, alergie.

       Zopakujme si popsané neurologické symptomy u výše zmíněných patologických stavů:

       Dialyzační encefalopatie: ztráta řeči, křeče, demence

       Otravy hliníkem v průmyslu: poruchy řeči, křeče, vrávorání a jiné poruchy mozečkových funkcí, demence

       Regresivní autismus: ztráta řeči, křeče, vrávorání a jiné poruchy mozečkových funkcí, opoždění duševního vývoje.

       Mnoho symptomů uvedených v příbalových letácích vakcín je způsobeno hliníkem, zejména zarudnutí a otok v místě vpichu, vysoký ječivý pláč, horečka, křeče a všechny symptomy nervového systému.

       Dítě dostane při jednom očkování dávku hliníku, která 40x přesahuje celkovou denní dávku a hladina hliníku po očkování v jeho krvi 26x přesáhne horní hranici toxicity. Není přesně známo, jak dlouho se v krvi udrží takto zvýšená hladina, ale lze předpokládat, že jde nejméně o dny a tato doba bohatě postačuje k tomu, aby se hliník dostal do celého těla, včetně mozku. Flarend a kol. ve svém článku "In vivo absorption of aluminium-containing vaccine adjuvants using 26Al" (Vaccine, 1997 Aug-Sep; 15(12-13):1314-1318) uvádí, že zvýšenou hladinu bylo možno detekovat až 28 dní po injekci! Tato dávka hliníku je při povinném očkování podána několikrát, při každé dávce hexavakcíny a pneumokokové vakcíny. Hliník se v dětském těle kumuluje, protože ho kojenec není schopen vyloučit.

       Rodiče musejí vědět, že každá vakcinace vnáší do organismu jejich dítěte nebezpečné množství hliníku, který vždy vývoj dítěte poškodí. Někdy nepozorovatelně, kumulativně, někdy prudce a náhle. Nakolik, to záleží na dalších individuálních faktorech, které ale nejsou v době očkování známy. Nikdo neví, jak efektivně nebo neefektivně detoxikuje konkrétní dítě, jak pracují jeho ledviny, jakou má hladinu antioxidantů, jak účinné enzymy chránící proti volným radikálům, jakou hladinu esenciálních mastných kyselin, vitamínu C a D, magnésia, jak je v okamžik očkování odolné vůči excitotoxicitě apod. Na tomto místě chci také upozornit na to, že umělá dětská výživa obsahuje mnohonásobně více hliníku a fluoru než mateřské mléko, proto nekojení je dalším rizikovým faktorem.

       Podívejte se na děti kolem sebe. Kolik jich začíná pozdě a špatně mluvit, kolik jich je nemotorných, pozdě chodí, kolik jich má narušený svalový tonus, kolik jich má sklon ke křečím, poruchy imunity atd. Nedávno byla v televizních zprávách reportáž, že si učitelky ve školkách všimly, že děti mají špatnou jemnou motoriku. Apelovaly na rodiče, ať se jim víc věnují. Co když to není zanedbanou výchovou, ale narušením vývoje mozku po očkování? Je to plošné, že by najednou všichni rodiče přestali s dětmi kreslit, navlékat korálky apod.? Jedna maminka vyprávěla o dcerce své kamarádky, řádně naočkované včetně pneumokoka. Dítě v roce a tři čtvrtě nechodí, nemluví, vydává jen zvuky, má problém se trefit dětským hrnečkem s náustkem do pusy. Nikomu to není divné, prý má svoje tempo, ale přesto chodí na rehabilitaci, takže to pediatrovi asi úplně normální nepřipadá.

       Kladu si otázku, jestli „není něco shnilého ve státě dánském“. Jak to, že to nikdo nevidí? Jak to, že si lidé odpovědní za zavedení očkovacího programu nevzali kalkulačku a neudělali si jednoduchý výpočet, který jsem udělala o pár řádek výše? Takovou ignoranci zjevného jedu ve vakcínách lze považovat za hrubou nedbalost. Normy stanovující limity hliníku z jiných zdrojů jsou o řády nižší, jak to že vakcíny nejsou v těchto normách uvedeny, ani nemají výjimku? Buď o tom nebezpečí tyto osoby nic nevědí a pak tedy nejsou kompetentní zastávat svá místa, nebo to vědí a je jim to jedno?

       Jak to, že jim je jedno, že se děti systematicky a plošně tráví hliníkem? Jak to, že jim je jedno, že se poškozuje intelektuální budoucnost celé populace? Jak to, že si pediatři nevšimli, kolik dětí se nevyvíjí normálně? Všimly si toho instruktorky kojeneckého plavání, které mi sdělily, že si všimly poruch ve vývoji u cca 50% dětí v průběhu 4. měsíce života, tj. právě v době, kdy většina z nich dostala první očkování.

       Ano, máme povinné očkování. Ale povinné očkování má sloužit ochraně veřejného zdraví. Nešíření toxických látek je také součástí ochrany veřejného zdraví. Kdyby nějaká továrna vypustila do životního prostředí hliník a děti by začaly vykazovat tyto symptomy, to by byl cirkus! Okamžitě by tam nastoupila hygiena, ochrana životního prostředí, byla by tam televize a už by se děly věci. Ale vakcíny? Ty jsou svaté, těmi se může šířit cokoliv.

       Ptejte se pediatrů, musíte je znepokojovat, narušit jejich bohorovný klid! Oni musejí začít pochybovat o tom, co dělají. Ptejte se na dávky hliníku, citujte jim zdroje, chtějte vědět normy, jak se hliník vyloučí, jaké jsou příznaky intoxikace, co byste měli sledovat, jak bude pediatr postupovat v případě, že by se ukázalo, že dítě vykazuje symptomy podezřelé z intoxikace hliníku, nenechte je v klidu. Zeptejte se jich, jestli by nechali sobě samým aplikovat totéž, co dávají dětem, ale v dávce odpovídající jejich hmotnosti.

       Že se naštvou? To je jejich problém. Neznalost neomlouvá. Mají a mohou vědět. Vy jako rodiče musíte s každým očkováním dát informovaný souhlas. Abyste mohli dát informovaný souhlas, musíte být dostatečně informováni. Nastane-li situace, že jste informováni více než váš lékař a jemu se to nelíbí, pak je na to jediná odpověď: „Paní doktorko/pane doktore, doplňte si vědomosti, zde máte odkazy na zdroje a dejte mi vědět, až to budete mít přečtené, rád/a si o tom s vámi promluvím znovu. V tuto chvíli nemohu dát s očkováním svého dítěte informovaný souhlas.“

       Setkávám se i s tím, že rodiče řeknou, že když pediatrovi řekli o hliníku, dostali odpověď, že ho/ji to nezajímá. Na to je jediná odpověď: jak to, že lékaře nezajímá fakt, že porušuje hygienické normy pro hliník, jak to že ho nezajímá, že může poškodit mozek dítěte? Nezajímá ho snad, jak udržet své pacienty ve zdraví? Co je to za lékaře? Co Hippokratova přísaha: „především neškodit“?

       Možná by také stálo za úvahu, začít na hygienu hlásit porušování bezpečnostních limitů pro hliník, žádat „zelené vakcíny“, tvrdit, ano, chceme očkovat, ale bezpečně, hliník bezpečný není, žádáme vakcínu bez něj. Souhlasíme s očkováním jako ochranou proti infekcemi, ale nesouhlasíme s tím, aby do našeho dítěte byla injikována toxická dávka hliníku. Že taková vakcína není dostupná? To není váš problém, ale problém státu. Stát chce zajistit ochranu před infekčními nemocemi a má na to právo, ale nemá právo nutit občany, aby nechávali vědomě intoxikovat své děti a riskovat jejich duševní vývoj a budoucnost. Zejména ne v situaci, kdy za poškození nechce nést odpovědnost.

       Všechny tzv. prováděcí vyhlášky jsou svou podstatou jen technické pomůcky, které určují kdy a jak se má co provést. Stojí vždy na nadřazených zákonech, které by měly odrážet všeobecnou morálku. Výkon práva nesmí být v rozporu s dobrými mravy, to je všeobecný právní princip. Lze uvažovat o tom, že povinné očkování, které zahrnuje injekci toxické látky v dávce mnohonásobně převyšující toxické limity a která má nezpochybnitelnou schopnost poškodit nervový systém každého příjemce, že takové očkování je v rozporu s dobrými mravy, obecnou morálkou a Hippokratovou přísahou.

       Nedělám si iluze o kompetentnosti, morálce a odpovědnosti osob, které vládnou státům. Např. aspartam byl původně vyvíjen jako chemická zbraň! A dnes je jako umělé sladidlo prakticky všude. Úřady nejsou schopny zajistit, aby byla veřejnost adekvátně informovaná o jeho nebezpečí, naopak je propagován. Najdete ho i ve vitamínových sirupech pro děti, v lízátkách, bonbónech. Totéž platí pro glutamát, jehož toxicita pro vyvíjející se mozek savců je prokázána. Přesto výrobcům prochází jeho skrývání v potravinách pod různými zavádějícími názvy, např. hydrolyzovaný rostlinný protein, kvasnicový extrakt, přírodní aroma apod. Ani nechtějte vědět, jak se to vyrábí, přešla by vás chuť. A najdete to i v kojenecké výživě a ve vakcínách! Na obalu máte drze napsáno „bez přidaného glutamátu“ a je ho tam plno pod falešným názvem. Viz http://www.amazon.co.uk/s/ref=nb_sb_ss_i_2_12?url=search-alias%3Daps&field-keywords=excitotoxins&x=0&y=0&sprefix=excitotoxins.

       Jediná naděje je změna zdola. Musíme vědět, co do nás cpou, musíme vědět, kde číhá nebezpečí. Máme vzor v tom, jak bylo ukončeno používání thiomerosalu ve vakcínách. Přestože firmy moc dobře věděly, že je nebezpečný, přestože to moc dobře věděla i FDA a vláda USA, přestal být do vakcín přidáván (ne odstraněn, jak se často mylně píše, vyrobené vakcíny se aplikovaly ve třetím světě a americké vakcíny ho dále obsahují) teprve až po nátlaku veřejnosti. Nejméně 10 let úřady věděly o jeho nebezpečnosti a nechaly ho dále aplikovat dětem.

       Povinné očkování nás nezbavuje odpovědnosti za zdraví nás i našich dětí. Rodič nese zákonnou odpovědnost pečovat o zdraví dítěte nejlépe, jak dokáže. Rodič má právo žádat bezpečnou zdravotní péči, rodič má právo odmítnout intoxikaci nervovým jedem. Rodič nese důsledky poškození zdraví svého dítěte, nikdo jiný. Situace, kdy je odpovědnost za škodu oddělena od práva vyžadovat povinné očkování, je nemorální a neobhajitelná. Kdo nese riziko, má mít právo rozhodování a právo odmítnutí. Kdo mocensky nutí lidi, aby postoupili lékařský výkon, který je rizikový, má mít povinnost nést odpovědnost za poškození. To je morální imperativ.

       Protože zde zjevně neplatí, nastupuje občanská aktivita. Většina zásadních změn ve společnosti vyšla zdola, byla ve svých počátcích protizákonná, otřásala zavedenými pořádky. Mnoho výdobytků těchto aktivit našich předků nyní využíváme a považujeme je za samozřejmé. Například volební právo žen, všechny odborové výhody – krátkou pracovní dobu, nemocenské a důchodové pojištění, právo na stávku, právo svobody projevu, i základní lidská práva. To všechno muselo být vykoupeno ochotou se obětovat, protestovat, riskovat. Proti tomu, čemu museli čelit naši předkové např. v odborovém hnutí, kdy jim šlo nejen o živobytí, ale často i o život, kdy čelili věznění, mučení a perzekuci, dnešní možnosti postihu rodičů jsou jen drobnou nepříjemností. Nechci snižovat problémy, kterým tito rodiče čelí, ale zkuste se na to podívat v širším měřítku. Jste průkopníky svobody rozhodovat o tom, co vpustíme do svého těla a těla svého dítěte, jaký způsob ochrany před infekcemi si vybereme, odpovědnosti za své zdraví jako celku.

       V množství je síla. Úřady mohou snadno zastrašovat jednotlivce, ale těžko mohou perzekvovat významnou menšinu. Čím více rodičů bude klást nepříjemné otázky, čím více nežádoucích účinků se bude hlásit, čím více rodičů bude hájit svá práva, čím více rodičů bude i odmítat očkování, dokud nebude bezpečné, tím snazší to bude pro všechny. Jste v dobré společnosti, nedávný průzkum v USA ukázal, že ochota očkovat klesá se stoupajícím vzděláním matky a jejím socioekonomickým statusem. Tedy vzdělané a dobře situované matky očkovat nechtějí. Čtvrtina rodičů v USA je přesvědčena, že vakcíny způsobují autismus, více než polovina si dělá starosti s bezpečností očkování. To jsou mocná čísla.

       Jste odpovědni jen za své děti, ne za očkovací program. Ukáže-li se, že stávající očkovací program významně přispívá k epidemii vývojových poruch u dětí, musí být zrušen. Pak bude starostí „těch nahoře“, aby ho nahradili něčím bezpečnějším. Před všemi infekcemi nás stejně chrání jen náš imunitní systém, stav naší výživy, komunální a osobní hygiena, nic víc. Ochránilo nás to před morem, cholerou, tyfem, spálou, tak to snad zvládne i spalničky a černý kašel.

       Mějte na paměti příznaky, které jsem uvedla: opoždění nebo zhoršení zejména řeči a koordinace pohybů (hliník se dostává do mozečku, který je odpovědný za udržování rovnováhy a zacílení pohybů), porušení jemné motoriky, přestřelování pohybů (jako při opilosti), křeče nebo celková rigidita tělíčka nebo naopak slabý svalový tonus, opoždění nebo narušení mentálního i tělesného vývoje. Jakmile se něco takového objeví, je to alarmující signál!! Takové dítě musí být neurologicky vyšetřeno, měl by se udělat alergologický test na hliník. Měla by být spočítána celková zátěž hliníkem. Samozřejmě jsou pak kontraindikovány všechny vakcíny, které obsahují hliník. Vyhláška platí jen pro (dosud) zdravé děti, děti jakkoli postižené mají právo na individuální přístup.

       Apeluji na matky, aby naslouchaly svému mateřskému instinktu, ten se nikdy nemýlí. Bolí mě srdce, když čtu ty nešťastné příběhy, kde maminky píší, že měly špatný pocit, ale nechaly se přesvědčit proti svému instinktu. Instinkt nelže, díky jemu jsme tady. Jakmile se vám na dítěti něco nezdá, nejspíš to bude pravda. Dobrý lékař věří mateřskému instinktu, zvyšuje to bezpečnost a účinnost jeho práce. Jeden můj známý pediatr a jeho kolega chirurg takto pravděpodobně zachránili život malému miminku s invaginací střeva (zapošvenie čreva = intususcepcia - pozn. red.). Jedna nitka krve na plence, což mohou mít i zcela zdravé děti, ani to miminko nevypadalo nijak špatně, ale matka byla úzkostí bez sebe, trvala na tom, že něco se děje. Špatný lékař by ji zesměšnil a odbyl, že je hysterka, můj kamarád ji poslal na chirurgii. Věděl, že hysterka není. Chirurgovi pak volali z nemocnice, jak to poznal, protože to dítě mělo opravdu minimální symptomy. Odpověděl jim, že se mu to prostě nezdálo. To je lékařské umění – využít instinkt svůj i pacienta, někdy to může rozhodnout i o životě a smrti. Bohužel se dnes s mechanizací medicíny vytrácí, doktoři mžourají do obrazovek, okulárů a papírů a nevidí pacienta. Nevidí to, co mají před nosem. Jak se říká, vidíme jen to, čemu věříme. Věřte svým očím a svému instinktu. A skutečné vědě, která není placena tím, komu jde o určitý výsledek.

       Hliník ve vakcínách je jedovatý pro nervový systém. K tomu již není co dodat.

Zdroj> http://www.slobodavockovani.sk/
Posledná úprava Pondelok, 20 Jún 2011 09:42