Neoficiálna stránka obyvateľov obce Malatiná
Home Potraviny Zakažte geneticky manipulované potraviny
Zakažte geneticky manipulované potraviny PDF Tlačiť
redakce  |  20. 04. 2011  |  Zdraví škodlivé produkty
GM plodiny produkují toxiny. Počet dětí s nízkou porodní váhou, neplodnost a kojenecká úmrtnost stoupá nejenom v americké populaci. Varování vědců ze státních agentur jsou ignorována a popírána.

Výsev geneticky modifikované kukuřice kousek od metropole jižních Čech

Enviromentální medicína?

Česká Akademie věd podpoří pěstování geneticky modifikované kukuřice, případně i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní prostředí.

A CO LIDÉ!? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI?

Americká akademie pro environmentální medicínu (AAEM) se obrátila na lékařskou komunitu a celou veřejnost s výzvou, aby se lidé, kdykoli je to možné, vyhýbali geneticky modifikovaným potravinám (GM) a aby lékaři svým pacientům poskytovali informační materiály týkající se zdravotních rizik, která jsou s nimi spojena. Vyzvali k uvalení moratoria na GM potraviny, zahájení dlouhodobých nezávislých studií a povinnému označení produktů, které je obsahují.[1]

Výzva AAEM deklaruje, že „vysokým zdravotním rizikům spojeným s GM potravinami nasvědčuje několik studií na zvířatech“. Působí neplodnost, problémy s imunitou, zrychlené stárnutí, změny v distribuci inzulínu, degenerativní změny na podstatných orgánech a gastrointestinálním systému. Zpráva uzavírá: „Vztah mezi GM potravinami a negativními dopady na zdraví není náhodný. Podle všech vědeckých kritérií je tyto potraviny přímo vyvolávají.“ „Řada studií na zvířatech potvrdila přímou spojitost mezi GM potravinami a onemocněními.“

Stravu bez GM předepisuje stále více lékařů. Dr. Amy Dean, specialistka na interní medicínu v Michiganu a členka komise AAEM, říká: „Všem důrazně doporučuji aby jedli výhradně nemodifikovanou potravu.“ John Boyles, specialista na alergie z Ohia říká: „Testy na alergii vůči sóji jsem dělal vždy, ale teď, když je většina geneticky modifikovaná, je tak nebezpečná, že radím lidem aby ji vůbec nejedli.“

Dr. Jennifer Armstrong, presidentka AAEM, říká: „Lékaři pravděpodobně pozorují účinky na svých pacientech, ale neví, jak se jich správně ptát.“ Ještě o krok dále jde světoznámý biolog Pushpa M. Bhargava. Po studiu více než 600 článků ve vědeckých časopisech dospěl k závěru, že geneticky modifikované organismy významně přispívají k silnému zhoršení zdraví Američanů.

Velké riziko pro těhotně ženy a kojence

Biolog David Schubert ze Salk Institute varuje: „V populaci budou s největší pravděpodobností nejvíc nepříznivě postiženy toxiny a dalšími zažívacími problémy v důsledku konzumace GM potravin děti. „Děti se staly pokusnými zvířaty bez adekvátních studií,“ říká.[2]

Současné zkušenosti s pokusnými zvířaty krmenými GM potravinami jsou děsivé. Většina mláďat samiček krys krmených GM sójou umírala do 3 týdnů, zatímco v kontrolní skupině, krmené přirozenou sójou, pošlo jen 10% mláďat.[3] Mláďata krmená GM sójou byla menší a později měla problémy s oplodněním.[4]

Když byla samci krys zkrmována GM sója, změnila jejich varlata barvu z normální růžové na tmavě modrou.[5] U mladých myší krmených GM sójou došlo ke změnám spermatu.[6] Embrya myší u rodičů krmených GM vykazují významné změny v DNA.[7] Studie vyžádaná rakouskou vládou ukázala, že myši krmené GM kukuřicí měly méně mláďat, která byla menší než normálně.[8]

Problémy s reprodukcí postihují rovněž hovězí dobytek. Výzkum v indickém státě Haryana ukázal, že problémy měla většina buvolů krmených semeny GM bavlny. Šlo o předčasné porody, zmetání, neplodnost a pokles dělohy. Mnoho telat uhynulo. V Už asi dva tucty farmářů v USA oznámily, že po zkrmování jistého druhu GM kukuřice přišlo o plodnost tisíce prasat. Některé prasnice vykazovaly falešnou březost, jiné porodily jen vaky s vodou. Po krmení stejným krmivem přišel o plodnost i hovězí dobytek.[9]

Počet dětí s nízkou porodní váhou, neplodnost a kojenecká úmrtnost stoupá i v americké populaci.

Plodiny produkující toxiny

Poznámka: taková dokonalá rajčata, jedno jak druhé, kupuji v místním Otrokovickém supermaketu. Ta dokonalost mě děsí - to přece nemůže být dílo přírody. Podle prodavačů nejsou určitě GM, ale ze Španělska (red).

Dá se tedy říci, že pokud sníte geneticky modifikované rajče, tak jíte i kus ryby. U oleje z řepky olejky je to zase kousek krysy. Když se na to podíváte z tohoto pohledu, tak to vypadá trochu nechutně, nemyslíte? Pokud byste chtěli ochutnat geneticky upravené rajče, tak máte v Evropě smůlu, protože zde není povoleno. V USA jej ochutnat můžete, stačí najít obchod se zeleninou a hledat na popiscích k zelenině značku GM, kterou geneticky upravené potraviny musí být označeny. V Evropě jsou povoleny zatím jen tři geneticky upravení potraviny: sója, kukuřice a řepka olejka. Pokud koupíte produkt vyroben z geneticky upravených rostlin, tak musí být označen opět značkou GM. Jestli máte strach, že byste si smažili řízky na oleji, ve kterém je obsažena krysa, tak pozorně čtěte obaly.

GM kukuřice a bavlna jsou pozměněny tak, aby v každé buňce produkovaly vlastní vestavěný pesticid. To hubí škodlivý hmyz. Biotechnické společnosti prohlašují, že pesticid Bt - získávaný z půdní bakterie Bacillus thuringiensis – má dlouhou historii bezpečného užívání. K přirozené kontrole nad hmyzem jej už po léta ve formě postřiků používají i bio-farmáři. Genetičtí inženýři tedy vložili Bt geny do kukuřice a bavlny, aby se rostliny chránily samy.

BT toxin produkovaný v GM rostlinách má však tisíckrát vyšší koncentraci než BT postřiky a tedy mnohem jedovatější.[10] Má všechny vlastnosti alergenu, a na rozdíl od postřiku se z rostliny nedá smýt.

Studie dále potvrzují, že škodí i méně toxický postřik. Po leteckém rozptýlení k vyhubení potravinových molů na pacifickém severozápadě, oznámilo asi 500 lidí alergii či příznaky podobné chřipce. Někteří museli vyhledat pohotovost.[11, 12]

Stejné příznaky nyní mají indičtí rolníci pracující s Bt bavlnou.[13]
„V souvislosti s pěstováním Bt bavlny přibylo tento rok velké množství lidí s kožním onemocněním.“[14]

GMO vyvolávají imunitní reakce

AAEM tvrdí: „Mnohé studie na zvířatech ukazují významnou deregulaci imunity, včetně zvýšení cytokinů souvisejících s astma, alergiemi a záněty“ – všeho, co je v USA na vzestupu.

Podle Dr. Arpada Pusztala, experta na bezpečnost GM potravin, jsou změny imunity u zvířat krmených GM krmivy „předmětem stálých studií“.[15] Významné změny imunitního systému u krys krmených Bt kukuřicí vykázal i vlastní výzkum firmy Monsanto.[16] Imunitní reakci na Bt kukuřici u myší potvrdila i studie italské vlády z roku 2008.[17]

GM sója i kukuřice obsahují dva nové proteiny s vlastnostmi alergenu.[18] GM sója obsahuje více než sedminásobek inhibitoru trypsinu – známého sójového alergenu.[19] Kožní testy prokázaly, že mnozí lidé reagují na výtažek z GM sóji, zatímco na přírodní nikoli.[20] Brzy po zavedení GM sóji do Velké Británie alergie na sóju prudce stoupla o 50%. Rovněž americká epidemie potravinových alergií a astmatu může být způsobena genetickou manipulací.

Úhyn velkého množství zvířat

V Indii po sklizni zvířata spásají zbytky bavlníků. Ale poté, co je pastýři nechali pást ovce na plantážích s Bt bavlny, tisíce zvířat uhynulo. Pitvy ukázaly prudké záněty, černé skvrny ve střevech a játrech a rozšířené žlučovody. Podle výzkumníků: „… předběžné nálezy silně naznačují, že úhyn ovcí způsobila otrava … s největší pravděpodobností Bt toxinem.“[21] Podle následné menší studie provedené Deccan Development Society, všechny ovce pasené na BT rostlinách bavlny do 30 dnů uhynuly. Ty, které spásaly zbytky přirozených bavlníků, zůstaly zdravé.

Ve vesničce v Andhra Pradesh pásli buvoly na bavlníkových rostlinách bez problémů po 8 let. 3. ledna 2008 poprvé spásali BT bavlník. Následující den všichni onemocněli a do 3 dnů uhynuli.[22]

Bt kukuřice také zřejmě může za úhyn krav v Německu a koní, vodních buvolů a kuřat na Filipínách.[23]

Při laboratorních studiích uhynulo dvakrát více kuřat krmených „Liberty Link“; 7 z 20 krys krmených GM rajčaty dostalo krvácení do žaludku, dalších 7 ze 40 uhynulo do dvou týdnů.[24] Podle předního francouzského toxikologa G. E. Seraliniho přinesla důkazy o otravě orgánů krys krmených Bt kukuřicí i vlastní studie Monsanto.[25]

To nejhorší z GMO zůstává v nás

Dosud jediná provedená studie odhalila patrně nejnebezpečnější problémem z GM potravin u lidí. Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech, a nadále působí.[26] To znamená, že se přímo v našem těle  mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co GMO přestaneme jíst. Jinak řečeno: jestliže sníme jediný lupínek vyrobený z Bt kukuřice, mohou střevní baktérie přeměnit naše trávicí systémy na živé továrny na pesticidy, možná až do konce života.

Co se týče důkazů o přenášení genu prezentovaných na lékařských konferencích mimo USA, lékaři často uvádějí, že mezi jejich pacienty došlo v posledním desetiletí k obrovskému nárůstu gastrointestinálních problémů. Střevní flóru severoameričanů tedy GM potraviny možná už kolonizují.

 Varování vědců ze státních agentur jsou ignorována a popírána

Vědci z FDA (Food and Drug Administration) před těmito problémy varovali již počátkem devadesátých let. Podle dokumentů poskytnutých právníky se vědci pracující pro tuto agenturu už tehdy shodli v tom, že GM potraviny jsou škodlivé už z podstaty; mohou vyvolávat těžko zjistitelné alergie, vytvářet jedy, genové přenosy do střevních bakterií, působit nové nemoci a nutriční komplikace. Naléhali na nadřízené, aby požadovali přísné dlouhodobé testy.[27] Bílý dům však agentuře nařídil, aby biotechnologii propagovala. FDA na tento politický nátlak odpověděla vytvořením GMO politiky, jímž pověřila bývalého obhájce firmy Monsanto, Michaela Taylora. Tato dodnes sledovaná linie úporně popírá všechny poznatky a obavy vědců a prohlašuje, že žádné bezpečnostní studie o GMO nejsou potřebné. Určení, zda jsou jejich potraviny bezpečné, je plně na Monsanto a jiných biotech společnostech. (Taylor se později stal vicepresidentem firmy Monsanto.)

Nebezpečně málo výzkumu; nepostižitelné choroby

AAEM tvrdí: „Nedostatečně testované GM potraviny představují významné zdravotní riziko.“ Nebyla publikována žádná klinická zkouška GMO na lidech. V přehledu vědecké literatury z roku 2007 „O možných toxických účincích či zdravotním riziku GM rostlin“ se konstatuje, že „údajů z pokusů je mizivé množství.“ Autor uzavírá přehled otázkou: „Kde je vědecký důkaz o tom, že GM rostliny, či potraviny, jsou toxikologicky bezpečné, jak tvrdí biotechnologické společnosti?“[28]

Známý kanadský genetik David Suzuki odpovídá: „Takové pokusy prostě nikdy nebyly provedeny a pokusnými morčaty se nyní stáváme my“ a dodává: „Každý, kdo říká - ´my víme, že je to úplně bezpečné´, je buď neuvěřitelné hloupý, anebo záměrně lže.“[29]

Dr. Schubert míní: „Pokud budou problémy, pravděpodobně se to nikdy nedozvíme, protože příčina nebude vysledovatelná a mnoho nemocí se dlouhodobě vyvíjí.“ Kdyby GMO vyvolávaly okamžité a akutní symptomy s jednoznačnou vizitkou, možná bychom měli šanci.

Přesně to se stalo během epidemie v USA koncem 80. let. Nemoc, která způsobovala jen jednu měřitelnou změnu v krvi, byla rychlá a smrticí – přesto trvalo více než 4 roky, než byla příčina epidemie identifikována. Mezitím zabila asi 100 lidí, přičemž onemocnělo nebo bylo trvale postiženo 5 – 10 000 lidí. Příčinou byl genetickou úpravou získávaný potravní doplněk l-tryptophan.

Jestli jiné GM potraviny přispívají k vzestupu autizmu, obezity, diabetu, astmatu, rakoviny, srdečních onemocnění, alergií, reprodukčních nebo jakýchkoli jiných běžných zdravotních problémů, se možná nikdy nedozvíme. Ale jelikož natolik rozsáhlými problémy trpí zvířata krmená GM, mohli by citlivější lidé reagovat na GM mnoha symptomy. Výmluvný je zejména fakt, že se v prvních 9 letech po širokém zavedení GM osiv (v roce 1996) počet lidí trpících třemi či více chronickými onemocněními takřka zdvojnásobil, ze 7% na 13%.[30]

Za účelem zjištění skutečné škodlivosti GMO vyzývá AAEM své „členy, lékařské společenství a nezávislé vědecké společenství, k shromažďování důkazů a studii případů potenciálně spjatých s vlivem GM potravin na zdraví, započetí epidemiologického výzkumu za účelem zjištění vlivu GM potravin na lidské zdraví, a zavedení spolehlivých metod zjišťování vlivu GM potravin na lidské zdraví“.

Lidé by ovšem neměli čekat na výsledky a raději se řídit radou lékařů, aby se GM potravinám vyhýbali. Neměli bychom konzumovat nic, co je odvozeno ze sóji nebo kukuřice, oleje z bavlníkových semen a řepky či a cukru z cukrovky, pokud to není zřetelně označeno jako organické nebo „neobsahuje GMO“. Kapesního Průvodce nakupováním bez GMO, který sestavil Institut pro bezpečné technologie a Centrum pro bezpečnost potravin, lze najít na adrese www.responsibletechnology.org

K dispozici jsou obchody s nepančovanými přirozeným způsobem pěstovanými potravinami a informace v ordinacích lékařů.

Když si začne vybírat potraviny bez GMO už jen malé procento lidí, potravinářský průmysl v USA pravděpodobně odpoví tak jako v Evropě – (téměř) všechny GM přísady z potravin zmizely. Doporučení AAEM nekonzumovat GMO může znamenat přelom v americké potravinové nabídce.

Výzvu podepsali:

Jeffrey M. Smith
Executive Director
Institute for Responsible Technology http://www.healthiereating.org

Dr. Amy L. Dean, D.O.
Public Relations Chair
Member, Board of Directors
American Academy of Environmental Medicine
http://www.aaemonline.org/index.html

Odkazy a poznámky

[1] http://www.aaemonline.org/gmopost.html
[2] David Schubert, personal communication to H. Penfound, Greenpeace Canada, October 25, 2002.
[3] Irina Ermakova, „Genetically modified soy leads to the decrease of weight and high mortality of rat pups of the first generation. Preliminary studies“, Ecosinform-1 (2006): 4–9.
[4] Irina Ermakova, „Experimental Evidence of GMO Hazards“, Presentation at Scientists for a GM Free Europe, EU Parliament, Brussels, June 12, 2007
[5] tamtéž
[6] L. Vecchio et al, „Ultrastructural Analysis of Testes from Mice Fed on Genetically Modified Soybean“, European Journal of Histochemistry 48, no. 4 (Oct–Dec 2004):449–454.
[7] Oliveri et al., „Temporary Depression of Transcription in Mouse Pre-implantion Embryos from Mice Fed on Genetically Modified Soybean“, 48th Symposium of the Society for Histochemistry, Lake Maggiore (Italy), September 7–10, 2006.
[8] Alberta Velimirov and Claudia Binter, „Biological effects of transgenic maize NK603xMON810 fed in long term reproduction studies in mice“, Forschungsberichte der Sektion IV, Band 3/2008
[9] Jerry Rosman, personal communication, 2006
[10] Viz např., A. Dutton, H. Klein, J. Romeis, and F. Bigler, „Uptake of Bt-toxin by herbivores feeding on transgenic maize and consequences for the predator Chrysoperia carnea“, Ecological Entomology 27 (2002): 441–7; a J. Romeis, A. Dutton, and F. Bigler, „Bacillus thuringiensis toxin (Cry1Ab) has no direct effect on larvae of the green lacewing Chrysoperla carnea (Stephens) (Neuroptera: Chrysopidae)“, Journal of Insect Physiology 50, no. 2–3 (2004): 175–183.
[11] Washington State Department of Health, „Report of health surveillance activities: Asian gypsy moth control program“, (Olympia, WA: Washington State Dept. of Health, 1993).
[12] M. Green, et al., „Public health implications of the microbial pesticide Bacillus thuringiensis: An epidemiological study, Oregon, 1985-86“, Amer. J. Public Health80, no. 7(1990): 848–852.
[13] Ashish Gupta et. al., „Impact of Bt Cotton on Farmers' Health (in Barwani and Dhar District of Madhya Pradesh)“, Investigation Report, Oct–Dec 2005.
[14] Sunday India, October, 26, 2008
[15] October 24, 2005 correspondence between Arpad Pusztai and Brian John
[16] John M. Burns, „13-Week Dietary Subchronic Comparison Study with MON 863 Corn in Rats Preceded by a 1-Week Baseline Food Consumption Determination with PMI Certified Rodent Diet #5002“, December 17, 2002. Viz Monsanto Rat Study.
[17] Alberto Finamore, et al, „Intestinal and Peripheral Immune Response to MON810 Maize Ingestion in Weaning and Old Mice“, J. Agric. Food Chem., 2008, 56(23), pp 11533–11539, November 14, 2008
[18] See L Zolla, et al, „Proteomics as a complementary tool for identifying unintended side effects occurring in transgenic maize seeds as a result of genetic modifications“, J Proteome Res. 2008 May;7(5):1850-61; Hye-Yung Yum, Soo-Young Lee, Kyung-Eun Lee, Myung-Hyun Sohn, Kyu-Earn Kim, „Genetically Modified and Wild Soybeans: An immunologic comparison“, Allergy and Asthma Proceedings 26, no. 3 (May–June 2005): 210-216(7); a Gendel, „The use of amino acid sequence alignments to assess potential allergenicity of proteins used in genetically modified foods“, Advances in Food and Nutrition Research 42 (1998), 45–62.
[19] A. Pusztai a S. Bardocz, „GMO in animal nutrition: potential benefits and risks“, Chapter 17, Biology of Nutrition in Growing Animals, R. Mosenthin, J. Zentek and T. Zebrowska (Eds.) Elsevier, October 2005
[20] Hye-Yung Yum, Soo-Young Lee, Kyung-Eun Lee, Myung-Hyun Sohn, Kyu-Earn Kim, „Genetically Modified and Wild Soybeans: An immunologic comparison“, Allergy and Asthma Proceedings 26, no. 3 (May–June 2005): 210-216(7).
[21] „Mortality in Sheep Flocks after Grazing on Bt Cotton Fields-Warangal District, Andhra Pradesh“, Report of the Preliminary Assessment, April 2006, http://www.gmwatch.org/archive2.asp
[22] Personal communication and visit, January 2009.
[23] Jeffrey M. Smith, Genetic Roulette: „The Documented Health Risks of Genetically Engineered Foods“, Yes! Books, Fairfield, IA USA 2007
[24] Arpad Pusztai, „Can Science Give Us the Tools for Recognizing Possible Health Risks for GM Food?“, Nutrition and Health 16 (2002): 73–84.
[25] Stéphane Foucart, „Controversy Surrounds a GMO“, Le Monde, 14 December 2004; referencing, John M. Burns, „13-Week Dietary Subchronic Comparison Study with MON 863 Corn in Rats Preceded by a 1-Week Baseline Food Consumption Determination with PMI Certified Rodent Diet #5002“, December 17, 2002. See Monsanto Rat Study.
[26] Netherwood et al, „Assessing the survival of transgenic plant DNA in the human gastrointestinal tract“, Nature Biotechnology 22 (2004): 2.
[27] See memos at www.biointegrity.org
[28] José Domingo, „Toxicity Studies of Genetically Modified Plants: A Review of the Published Literature“, Critical reviews in food science and nutrition, 2007, vol. 47, no8, pp. 721-733
[29] Angela Hall, „Suzuki warns against hastily accepting GMO´s“, The Leader-Post (Canada), 26 April 2005.
[30] Kathryn Anne Paez, et al, „Rising Out-Of-Pocket Spending For Chronic Conditions: A Ten-Year Trend“, Health Affairs, 28, no. 1 (2009): 15-25
Podle: J. Smith: American Academy of Environmental Medicine Calls for Immediate Moratorium on All Genetically Modified Foods; opednews.com

Článek otištěn v čísle: WM 90/91
www.wmmagazin.cz
 

Meniny má

Včera : Sergej
Dnes : Alojza
Zajtra : Kvetoslava

Fotogáléria Foto

bacovske_20...
bacovske_2011_17_227bacovske_2011_17_227

Reklamné banery

Neoficiálna stránka obyvateľov obce Malatiná, Ochrana osobných údajov.