Neoficiálna stránka obyvateľov obce Malatiná
Home Zdravie Fakta o vzniku bílé medicíny
Fakta o vzniku bílé medicíny PDF Tlačiť

Jiří Wojnar  |  14. 01. 2009  |  Omyly v medicíně

Jsou tři věci, které drží naživu civilizaci. Co vám teď řeknu, je pravda. Ty tři věci jsou - čistý vzduch, čistá voda a čistá strava. I ty nejmocnější civilizace zanikly, protože měly nečistý vzduch, nečistou vodu a nečistou stravu.

Před více než stovkou let došlo k výrazně negativnímu obratu v lidském smýšlení. Lékaři, dříve považující svou práci za jakýsi druh vyššího poslání, se pod ekonomickou taktovkou měnili v hokynáře. Lidé masivně zpracovávaní propagandou řízenou stále mohutnějšími farmaceutickými firmami a spolky „neomylných, neb studovaných dochtorů“, až příliš rychle zapomněli na to, že existovala i jiná než chemická medicína. Vše dospělo až tak daleko, že všude je spousta „doktorů“, ale lékařů v Hippokratově slova smyslu je mezi nimi pomálu.

Rozmach chemie i přes všechna optimistická tvrzení nevnesl do našeho života mnoho dobrodiní. V přístupu k užívání různých „výdobytků“ jsme vždy prokazovali a prokazujeme naivitu v přímo neuvěřitelném rozsahu. Stačí připomenout případ DDT, kterým byly o poledních přestávkách práškovány děti… a ten zdaleka není ojedinělý. Hraniční hodnoty ve stále obsáhlejších tabulkách, do nichž vědečtí cynici zaznamenávají úrovně „snesitelné toxicity“ chemických výrobků, jsou stále benevolentnější.

WM magazín 01

Byznys je byznys. Znečistili jste si oděv umělým chemickým sajrajtem? Nevadí! K vyčištění použijete jiné chemické svinstvo; co na tom, že oba výrobky vám škodí a nevyhnutelně se dotknou vašeho zdraví? Za tímto účelem máme přece na skladě jiné chemikálie, umožňující žít a zemřít, pokud možno, bezbolestně. Jenže trochu předčasně.

Říká se tomu léčba.

Stali jsme se otrávenou a vše otravující součástí otráveného prostředí, a podle toho vypadá i naše tělo. Nezdravé vlivy duchem peněz ovládaného životního prostředí poškozeného chemií se snažíme zmírnit dalšími chemickými zásahy, přinášejícími další a často i dlouhodobá poškození lidského genofondu. Tento ďábelský kruh je jako ruská ruleta, v níž riskujeme vlastní životy. Neustále barevnějšími prospekty jsme přesvědčováni o tom, že v bubínku revolveru, který si už od dětství naučeným pohybem bezstarostně přikládáme k spánku, není vražedný náboj. Vždyť je to jen hra, a hraje ji přece každý.

Tak lidi, neblázněte a hrajte s námi, co se může stát?

K porovnání tisícileté moudrosti se současnými praktikami může posloužit několik pozoruhodných výroků lidí, kteří lidské tělo ještě nepozorovali očima mechaniků opravujících neposlušný stroj, a příběhů, které se udály poměrně nedávno.

„Jsou tři věci, které drží naživu civilizaci. Co vám teď řeknu, je pravda. Ty tři věci jsou - čistý vzduch, čistá voda a čistá strava. I ty nejmocnější civilizace, které vůbec kdy byly, zanikly, protože měly nečistý vzduch, nečistou vodu a nečistou stravu.“
Zenda Avesta, cca 3000 př. n. l.

„Je-li drážděna lékařem, který nezná víc než řezání, nádorová nemoc se rozlobí. Po řezání vždy následuje smrt.“
Arábie, cca 500 př. n. l.

„Vyléčení nemocí zůstává lékařům Řecka neznámé, protože nestudují a neléčí pacienta vcelku.“
Sokrates, cca 460 př.n.l.

„Na nádorovou nemoc je lepší nepoužít žádné pálení nebo léčení nožem. Použije -li se, pacient zemře. Nepoužije-li se, pacient se může udržet déle, a dokonce se sám vyléčit.“
Hippokrates, cca 450 př. n. l.

„Nedílnou součástí vyléčení je přání a vůle se vyléčit; pacient se léčí, lékař jen pomáhá.“
Seneca, cca 40 n. l.

„Po řezání nádoru se nemoc vrátí a zapříčiní smrt, přičemž většina pacientů, léčí -li se jemně, dosáhne dlouhého věku.“
Celsus, cca 100 n. l.

„Mělo by být zakázáno a tvrdě trestáno léčit nádory řezáním, pálením a jiným podobným mučením. Ta nemoc vznikla od přírody a jen příroda ji vyléčí, ne mučící lékaři.“
Paracelsus, cca 1530 n.l.

„Když Jacques Cartier roku 1535 zakotvil na řece St. Lawrence postihly posádku kurděje (na které tehdy neexistoval žádný lék). Objevil se však přátelský indián a ukázal Cartierovým mužům strom, který je svou kůrou a jehličím vyléčí. Kurděje zmizely (kůra a jehličky tohoto stromu obsahují vitamín C) a Cartier o tom po navratu do Evropy písemně uvědomil Lékařskou komoru. Sklidil jen výsměch, že se nechal svést k takovému nesmyslu nevědomým divochem; každý přece ví, že kurděje jsou neléčitelné. Lékařská komora neudělala nic z toho, co „divoch“ a Carter doporučili.“
(Kurděje sužovaly a zabíjely námořníky ještě dalších 200 let.) Záznam, cca z roku 1600

„Cukr kazí zuby a dělá nemoce. Proto říkám, pozor, je to bílá smrt!“
J. Hurt, 1630

„Většina lidí zemře na následky léků, ne na svou nemoc.“
Moliér, cca 1650

V letech 1479-1735 bylo téměř 9 miliónů lidí, převážně žen, mučeno a upáleno pro kacířství. Vetšina z nich byly bylinářky a intuitivní léčitelky neléčitelných nemocí; proto byly považovány za čarodějnice.
Záznam, cca 1750

„Jen pochopením moci a vlivu přírodní potravy na tělo se nám podaří zvládnout nemoce a bolesti; jen to nám umožní zbavit lidstvo tohoto neštěstí.“
William Harvey, cca 1750

„Historicky vzato se průměrná délka civilizací pohybovala kolem 200 let a jejich průběh byl tento: Despotismus > víra v lepší > kuráž ke změně > demokracie > svoboda > bohatství > sobectví > pýcha > deprese > beznaděj > závislost > kolaps. A to vše se opakovalo znovu a znovu…“
Alexander Tyler, cca 1770

„Ignaz Semmelweis z Vídně prokázal, že vydrhnul-li si doktor a sestra pořádně ruce, infekce u pacientů a úmrtnost matek po porodu poklesla. Požádal vedení nemocnice, aby personálu bylo nařízeno pořádné mytí a hygiena před operací nebo porodem. Byl varován, požádal o to znovu a byl z nemocnice vyhozen. Napsal o tom do Lékařské komory, byl veřejně zesměšněn, jeho objev ignorován a Semmelweis nakonec zemřel v blázinci.“ (1880)

„Lékař budoucnosti nebude předepisovat drogy, ale vzbudí v pacientech zájem o význam prevence a správné výživy.“
Mark Twain, cca 1900

„Můžete si úžasně prodloužit život tím, že budete jíst zdravé jídlo a pít čistou vodu.“
Dr. J. R. Michel, cca 1920

„Spolčení lékaři dokázali zablokovat přístup k novým způsobům léčení daleko víc, než kterákoliv jiná skupina.“
Prezident Jim Carter

„Před jedním bizonem lze utéct, před mrakem komárů nikoli.“
Indiánská moudrost

Měsíc, v němž stávkující kanadští lékaři prováděli jen „nezbytné základní úkony“, se zapsal do statistiky zcela nečekaným způsobem: Úmrtnost pacientů v tomto měsíci poklesla o 40 procent...!?
(1999)

„To, co víš, ti může pomoci, ale to, co nevíš, tě může zabít.“

Veškeré materiály, pojmy a podněty, nabízené ve spojení s touto sérií článků, nejsou v žádném případě zamýšleny jako recepty k léčení nebo vyléčení jakékoliv nemoci či chorobného stavu. Autoři nenesou žádnou odpovědnost za zlepšení či zhoršení tělesného zdraví, způsobeného užitím nebo zneužitím prezentovaných informací jakoukoliv osobou, skupinou osob nebo organizací.

Případ tichého pracanta a úspěšného podvodníka 

 

WM magazín 01

Francouzský biolog Antoine Béchamp (1816 – 1908) 

Francouzský biolog Antoine Béchamp (1816 – 1908) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských biologů. Vyučoval na univerzitách a lékařských školách a publikoval v širokém rozsahu; od biologie buněk přes nemoci, botaniku a příbuzná témata. Jeho osoba by dnes pravděpodobně byla všeobecně známa, nebýt aktivit jistého Louise Pasteura. S tímto mužem dějiny opravdu zacházejí nadmíru laskavě, uvážíme-li jeho vědecké podvody, tendenci krást a překrucovat cizí myšlenky (převážně Béchampovy) a padělat údaje experimentů. Na rozdíl od plachého Béchampa značně výřečný Pasteur nakonec drze uplatnil nároky, na něž ve skutečnosti neměl žádné právo.

Nebojím se postavit za výše sdělené. Všechno je naprosto a kompletně doložitelné, protože badatel Béchamp i zloděj Pasteur, byli členy Francouzské akademie věd a dochovaly se jimi předložené doklady i dopisy, které si vyměňovali mezi sebou a s jinými vědci své doby. Dokonce i jejich slovní potyčky přežily v protokolech akademických schůzí.

Raději to zkraťme, je to opravdu dlouhé povídání. Pasteur v podstatě bezohledně proboxoval „teorii choroboplodných zárodků“ svým jménem. Ačkoli uplatnil nárok na jejich „objevení“, myšlenka „choroboplodných baktérií“ nebyla nová. Pojem ve skutečnosti už řadu let před ním nastínili jiní. Je to ale beztak scestná myšlenka, takže v podstatě vůbec nezáleží na tom, kdo s ní přišel první. Doba nazrává a teorie choroboplodných zárodků coby původců chorob už za pár let zmizí ze světa jakoby nikdy nebyla, stejně tak, jako dlouho platná připitomělá teorie o plochosti Země.

Vynikající dílo odhalující pozadí a Pasteurovy machinace napsala Ethel Hume, jejíž kniha Pasteur Exposed vyšla už v roce 1923. Autorka do detailu a zcela správně dokládá, jak Pasteur doslova převrátil Béchampovy původní myšlenky naruby, takže jejich smysl nakonec vyzněl úplně jinak, než ukazovaly výsledky dlouholetého výzkumu okradeného vědce. Další práci o tom napsal R. B. Pearson (Pasteur, Plagiarist, Imposter; cca 1940); viz také H. Grasset – Béchamp, an appreciation, 1912.

Vím, už je to dávno a nic z toho se nezdá být důležité, nevezmeme-li ovšem v úvahu „drobný vedlejší účinek“: na chemii spoléhající „moderní západní medicína“ nesporně vyšla z „pasteurizmu“, a v tom spočívá obrovská tragédie. Vysloužili jsme si „nevyléčitelné nemoci“, rakovinu, BSE a AIDS.

Proč se vlastně tak snadno uchytil tak zřejmý omyl?

Sumeřani a Egypťané ještě věděli své, leč od dob starého Řecka převládla víra, že tělo je boží dar, takže uvnitř je včetně krve nepochybně sterilní. Onemocní-li, přijde choroba vždy jen a jen zvnějšku. Na tuto populární víru byl vtipně ušit Pasteurův traktát, s nadšením přijatý jako „nový objev velkého syna francouzské vědy“. Mimo společenské konexe se prosadil především proto, že nepřinesl nic převratného, takže se kvůli tomu nemuselo nic měnit. Převratné objevy totiž vždy přinášejí systémové problémy, a proto je vždy lepší je „zatlouct“ a radši přeleštit to, co už máme.

Na rozdíl od světáckého Pasteura pracoval spíše samotářský a uzavřený Béchamp s kvasinkami, určenými pro pivovary. Časem si povšiml, že to, v co se věřilo, nemůže být tak docela pravda. Posléze přišel s poznatkem, že tělo není uvnitř ani zdaleka sterilní, ale že příčinu zdraví i nemoci nosí v sobě. Dokázal, že nemoc zvenčí přijde jen tehdy, když se v těle změní to, čemu říkal „terén“ (přesněji „složení půdy“ nebo „prostředí“; něco, co lze chápat jako obdobu rovnováhy pH), a že až změna prostředí uvnitř těla „přizve“ zvenčí nemoci. Abychom tomu zabránili, je podle Béchampa zapotřebí všímat si především rovnováhy prostředí uvnitř těla a nezaměřovat se na to, co poletuje vzduchem (A. Béchamp, Third Element of the Blood). Populárně to přirovnával k pravidlům v rostlinné říši. Například pampelišky rostou jen na půdě určitého složení, kvality a vlastností a totéž platí o kaktusech a jiných rostlinách. Přesadíme-li pampelišku do půdy vyhovující kaktusu neporoste a zajde, a naopak. Musí mít půdu, v níž prospívá.

Chápete? Je to jako se vším – přesný opak toho, co je už sto let vehementně vtloukáno do hlav studentů.

Buďte v létě na horách všímaví. Uvidíte, že jisté rostliny či plevele rostou vždy jen na určitých místech. Pokud uděláte rozbor půdy zjistíte, že každá rostlina žije jen v místě s určitým složením půdy, jinde neprospívá. Totéž platí i pro baktérie, viry, červíčky a jiné mikroskopické potvůrky.

O tom, jak je toto poznání pravdivé, svědčí tento příklad:
Před několika lety v jednom americkém městě náhle z ničeho nic padali jinak zdraví lidé mrtvi k zemi. Umírali v chůzi či uprostřed rozhovoru. Nikdo nechápal, oč jde. Posléze se zjistilo, že viníkem je virus z ptačího trusu, který vyvolal zhoubovatění a trojnásobné zbytnění srdečního svalu během jediné hodiny.

Sláva, víme oč jde! Jenže pak se přišlo na to, že uvedený virus je sám o sobě neškodný – takže co dál? Vědci se pustili do pitev, dávali dohromady 2+2, až se po měsících handrkování nakonec shodli na tom, že ve střevech všech lidí, kteří takto zemřeli, se přemnožila jedna kvasinka.

Ve stínu pasteurizmu vyrostlí vědátoři dodnes nepochopili jak je možné, že tato kvasinka aktivovala jinak naprosto neškodný virus, a jak to, že se společně pustili do zhoubného díla. Poté, když papouščím virem podpořená kvasinka způsobila zbytnění srdce, tentýž virus doslova a do puntíku vypojil elektrické impulsy do srdce!
Člověk prostě skončil v půli slova.

V lednu 2000 se v Čechách objevila epidemie králičí toxoplasmosy. Nic zvláštního, jenže postiženi byli tentokrát lidé. Podle prohlášení hygieniků byla údajně zdrojem nákazy voda. Prapodivné je, že klasickým způsobem upravovaná voda zde pochází z hlubinného vrtu, a že onemocněli jen lidé pracující ve stejné továrně.

Co dobrého asi měli k obědu v kantýně? Co podpořilo virus, který se na člověka přenáší jen přímým kontaktem se zvířetem, a to ještě velmi, velmi zřídka?

To byly jen dva z mnoha případů potvrzujících Béchampovo tvrzení, že má-li vyrůst pampeliška musí být připravena půda (kdyby jim programy neposkytly potřebnou „půdu“, byly by internetové viry úplně neškodné).

Tím se dostáváme ke střevům, v nichž na ploše přes 200 m2 žije v populaci, čítající mnoho quintillionů, havěť, u níž věda z větší části nemá ponětí, co je zač a jaká je vlastně její role v našem životě. Přestože se v posledních letech množí protichůdné poznatky patologů, medicína se stále tvrdohlavě drží teorie podvodníka Pasteura, čímž výrazně přispívá k redukci populace. Nakonec je vše v pořádku a pod kontrolou.

Ironií osudu je, že sám Pasteur na smrtelné posteli prohlásil (a je to zaznamenáno!): „Antoine měl pravdu. Je to terén.“ ... a vzkázal Bechampovi omluvu za pomluvy a příkoří, které mu způsobil. To vše je známo a dokázáno, což ovšem vůbec nic nemění na tom, že ještě stále platí mylná posvátná doktrína. Pasteur nic neobjevil. Ukradl výsledky Béchampova výzkumu, překroutil je a stal se s masívní politickou podporou oslavovaným „otcem moderní medicíny“. (Viz také Darwin, Heaviside, Oort a ostatní politiky protežovaní „otcové moderní vědy“!)

Jsem dokonce ochoten věřit tomu, že za tímto počínáním byl skrytý úmysl, neboť jistí vlivní lidé (viz Malthus) měli už tehdy obavy z nadměrného růstu populace, kterou je tedy třeba držet pěkně na uzdě.


Článek otištěn v čísle: WM magazín č. 01/2002
 

Meniny má

Včera : Cecília
Dnes : Klement
Zajtra : Emília

Fotogáléria Foto

Polsko_kros...
Polsko_krosna_04Polsko_krosna_04

Reklamné banery

Neoficiálna stránka obyvateľov obce Malatiná, Ochrana osobných údajov.